|
| |
Partnerský vztah II
aneb dědictví
rodu
Když se dva potkají, potkají
se v nich celé rodiny a rody
Ať chceme nebo ne, ať už tomu věříme
nebo ne, naši předci v nás žijí, skrze nás mají své pokračování. Určitě
si v hloubi srdce přejí, abychom převzali jenom to dobré a dotáhli to
"dál". A tak by to i mělo být. Vnitřní prací se k tomu můžeme
víc a víc přibližovat. Pravdou ale je, že naše rodové dědictví často
obsahuje i nevhodné vzorce, těžká témata a zapletence, které potřebují
vyléčit. Další výzva. Další kus ke zvědomění a vyléčení.
Princezny a zachránci
V rodinných systémech se často
děje, že pokud partnerský vztah rodičů z jakéhokoliv důvodu nefunguje,
zaplétáme do něj, nevědomě jej chceme zachraňovat. Neděje se to na mentální
úrovni, neděje se to ani na emoční úrovni je to mnohem hlouběji a většinou
se to neděje na vědomé úrovni. Vaši individuální zápletkovou strategii
lze objevit a procítit v rodinných konstelacích.
Například v
nefunkčním partnerství rodičů se dcerky
symbolicky a energeticky stávají princeznami svých tatínků, jejich "náhradními
manželkami". A synové se symbolicky a energeticky stávají náhradními
partnery svých matek. A to má velké důsledky pro naše pozdější partnerské
vztahy. Tento zoufalý
nevědomý pokus zachraňovat naše rodiče má dopad na naše vztahy. Zrovna
tak jako naše nenaplněné dětské potřeby,které v dospělosti, pokud se o ně
nepostaráme vědomě sami, máme tendenci projektovat na partnera a očekávat,
že on/a je naplní. Vždyť jsme přeci konečně potkali toho "pravého
a jediného". Když cítíte, že váš partner je ten jediný
a pravý, můžete si být skoro jistí, že v něm tak trochu vidíte někoho
jiného. Koho? Otce nebo matku. Protože pouze váš otec je jen jeden, jediný
a pravý a pouze vaše matka je jen jedna, jediná a pravá. Věřím že v partnerství
existuje více možností, není pro nás jen jeden jediný pravý partner a to i pokud uctíváte termín partner duše. Hlouběji
tuto tématiku - jak záchranu rodičů a její další konsekvence, tak
partnera duše - proberu v dalších článcích.
Řád lásky neboli pár
vypozorovaných principů
aneb tipy z konstelační praxe
-
V partnerství je nutná
rovnováha mezi přijímáním a dáváním. Jinak vzniká nerovnováha a vyčerpání
dávajícího. To může nastat z mnoha důvodů, jeden z nich je když je
jeden partner více v dětské a druhý v rodičovské roli...
-
Pro partnerský vztah je třeba
opustit původní rodinu - je to míněno na úrovni principů a zákonů. Jde o to zvědomit
si je a domluvit si nové vlastní společné principy. Také je důležité
vnitřně přijímat rodinu partnera, protože k němu tak trochu pořád
patří, že?
-
Je
léčivé a důležité uznat předchozí partnerství a bývalé lásky a
to jak své tak i partnera. Pokud nedošlo k rozchodu "v dobrém",
s určitou úctou a uznáním vlastní zodpovědnosti za svůj díl, ale pouze k obviňování,
může to mít důsledky
a to i pro později narozené děti v novém partnerství. Rozeberu více v jiném článku.
-
Děti z předchozího
partnerství jsou v systému jakoby nadřazené novému partnerovi... To znamená, že
pokud jste s partnerem, který již z předchozího vztahu má děti, vnitřně
s tím nebojujte a nesnažte se být vy a vaše nové děti ti jediní. Vnitřně
berte svého partnera se vším
všudy i s jeho první rodinou.
-
Partnerství
má přednost před rodičovstvím. Jinými slovy, první je vaše
partnerství a pak až děti, která se vám společně narodí. Z vaší
partnerské lásky děti žijí, jsou jí vyživovány, tak o ní pečujte.
Dětem nejvíce prospějete, budete-li se jako pár upřímně milovat a ta
vaše láska na ně bude zářit, zahrnete je svou láskou. Myslíte-li si,
že dětem svědčí, když jste spolu, pouze kvůli nim, tak to se více méně
mýlíte. Tato otázka je samozřejmě individuální a i když vaše
partnerství ukončíte, můžete být pořád super rodiče, ale hrát hry
je spíše na škodu. Pokud dokáže říct a skutečně žít: Vždycky
budeme tvoji rodiče a milujeme tě oba a na druhého nahlížet s úctou,
je rozchod, rozvod atd. pro děti přijatelný
-
Aby partnerství fungovalo, muž
musí zůstat mužem, žena ženou. Umět se pohybovat v této polaritě.
Pak je přitažlivost. Muž potřebuje ženu. žena potřebuje muže. Jde o
to se vzájemně potřebovat (ne jako závislé dítě na rodiči). Tím přirozeně
uznáváme
svoji sexualitu. Samozřejmě, že nejsme pouze muž nebo žena - nemusíme
svoji identitu takto umenšovat, jsme esencí jak jsme psali výše. Ale na
osobnostní úrovni, v partnerství je třeba umět prožít své mužské
nebo ženské kvality.
-
Žena následuje muže a muž
té ženě slouží - jedno z nejdiskutovanějších prohlášení Berta
Helingera. Berte to prosím symbolicky, energeticky a s pokorou. Prociťte
si to. Musí tam být obě části věty, ne jen jedna.
Tolik výlet do světa systemických
pohledů, vřele doporučuji knihu "Skrytá symetrie lásky" od Berta
Hellingera, velkého průkopníka rodinných konstelací.
autorka: Květa Kolouchová,
2011
| |
|